Už v první části jsme se seznámili s Hlavní stranou, ale z jejího levého okraje jsem zmínila pouze pole pro vyhledávání a jazykové verze. V okraji je ovšem vícero šikovných odkazů a jeho funkce zůstávají stejné. Nutno zmínit, že přirozeně popisuji prostředí nastavené implicitně, tedy i pro uživatele nepřihlášené, jste-li registrovaní a využili jste možnosti upravit si styl, možná u vás bude pár odkazů jinde. Levý okraj začíná logem Wikipedie a pod ním jsou čtyři rámečky, jež hesla tématicky rozdělují. Na to, jak vám mohou usnadnit práci, se podíváme teď.

Navigace

První oddíl obsahuje odkazy na stránky buď nejpoužívanější, nebo na ty, na které chce Wikipedie upozornit:

Ať jste kdekoli, první odkaz odshora vlevo vám pomůže vrátit se na Hlavní stranu.

Hned pod ním je možnost zavítat na Portál Wikipedie. Portál je obecně architektonicky upravený vchod a na naší encyklopedii je to vlastně druhá hlavní stránka, nějak tématicky zaměřená. Portál Wikipedie, krom přehledu dalších portálů, obsahuje informace především pro ty, kteří Wikipedii editují: Seznam chybějících stránek; Tip, třeba jak zabít dvě mouchy jednou ranou a při editování si zlepšit znalosti; Pravidla, podle kterých Wikipedie funguje; Novinky, přehled běžného dění a aktuální významné mezníky Wikipedie a podobně. To vše pěkně přehledně v odkazech. Další portály jsou opět hlavními stranami jakoby monotématicky zaměřených, malých Wikipedií. Podle toho, kdo je vytvořil, mohou obsahovat ikonky, obrázky, barevné nadpisy a další vymoženosti, jistě tu však najdete nějak setříděné odkazy.

Pokud jste třeba nestihli zprávy, stručný kalendář současných akcí vám poskytne odkaz Aktuality (kam se rovněž můžete dostat z hlavní stránky).

Jestli vás dění na Wikipedii zajímá o něco víc, posaďte se do stínu našeho národního stromu a pojďte si o tom popovídat. Pod Lípou je prostor pro všeobecné diskuse o encyklopedii, který vám o sobě všechno hned řekne sám. Tohle je místo, kam můžete klást dotazy a žádosti o pomoc, nebo navrhovat nějaké změny.

Zkuste štěstí a hoďte si kostkou. Kostka Wikipedie má hodně tisíc stran a padají na ní Náhodné články.

Nápověda obsahuje, jak je na Wikipedii zvykem, logicky uskupené odkazy, které se vám mohou hodit nejen, když začínáte. Krom rad při psaní článků nebo seznamů těch, jež potřebují doupravit, tu naleznete i známe FAQ (Často kladené otázky) a přehled právních záležitostí. Jsou tu také informace o konkrétní Wikipedii, jejích aktivních členech a článcích.

Přispět projektu lze mnoha způsoby, někdo svým časem a znalostmi či schopnostmi, další fotografiemi, jiný psaním programů. Na možnost podpory finanční poutá odkaz Podpořte Wikipedii. V době kampaně k získání finančních prostředků je tato upoutávka zobrazena na každé stránce (lze ji snadno skrýt) a v této upoutávce se zobrazují vzkazy, jež připíšete za svůj finanční dar (platí se samozřejmě převodem na účet).

Nástroje

Slouží především pro práci s článkem, který právě čtete.

Chcete se podívat, jak moc dalších článků odkazuje právě na ten, který zrovna čtete? Můžete použít funkci Odkazuje sem. Hodí se to například, když článek editujete a chcete dát na jeho konec seznam hesel, které s ním nějak souvisí.

Související změny zobrazí seznam změn u článků, které jsou s aktuálně prohlíženým článkem propojeny, ať už odkazují na něj, on na ně či oboje.

Možnost Načíst soubor spustí sama o sobě pěkné průvodce pro načtení vašich materiálů na českou Wikipedii, možnost Načíst na Commons umožní načtení souboru pro všechny Wikipedie, k jejímu využití už však musíte mít na Commons účet. Já se ke Commons dostanu v příštím díle a osobně preferuji načítání obrázků sem, protože je mnohem širší možnost jeho využití. A pokud máte zájem o práci s obrázky na Wikipedii, pak vás odkazuji na Nápověda:Obrázky.

Verze k tisku neskrývá žádné tajemství, jen text upravený pro vaši tiskárnu. Stejně tak nečekaně Citovat stránku podá jen další informace o článku a možnosti, jak z něj citovat.

Trvalý odkaz je již o něco zajímavější. Na Wikipedii nikdy nemáte jistotu, že pár minut po vaší návštěvě článku někdo neuloží svou editace, kterou článek od základů překopal, takže pokud z téhle encyklopedie někde citujete, uvádějte trvalý odkaz. Budete se tak odvolávat na článek, z něhož jste skutečně čerpaly a ne na článek, který se mezitím přetvořil.

V jiných jazycích

První Wikipedie byla samozřejmě anglická, nyní už existují desítky jazykových verzí a celkem očekávaně existují pojmy, které se vyskytují na více těchto verzích, jako například sklo, ruka, NATO a podobná slova, jež mají v každém jazyce svůj ekvivalent nebo jsou mezinárodní. Při vytváření článků zdaleka nejde jen o překlady z původní anglické Wikipedie, ale především o vytvoření původního článku, který bude kdykoli kdokoli moci využít a volně šířit dál. Když se vytváří nové heslo, i když se třeba přeloží z anglické verze, článek se odlišuje, ať už mírou propojení v rámci encyklopedie nebo externími odkazy, obsáhlými informacemi či přehledností.

Pokud na nějaké jazykové verzi naleznete vámi hledaný pojem, ale z nějakého důvodu máte pocit, že v jiném jazyce (anglickém, francouzském, v esperantu, …) bude článek obsahovat více informací nebo třeba šikovný odkaz, a nebo cokoli, co na verzi, jež prohlížíte, chybí, stačí si jen vybrat z nabídky jazykových verzí vlevo dole a dostanete odkaz na článek s odpovídajícími informacemi. Pokud před jazykovou verzí nenaleznete obvyklý čtvereček ale hvězdičku, pak je toto heslo v daném jazyce považováno za opravdu dobře napsaný článek.

Třeba hledáte, co znamená IQ a protože je anglická Wikipedie nejobsáhlejší, zkusíte to na ní. Článek objevíte, ale rád byste si nějaký vyzkoušeli a to už je vám příjemnější v mateřštině, a tak není nic jednoduššího, než si ji vlevo najít a podívat se v článku po nějakém pěkném odkazu.

Oč byl dnešní článek kratší, o to se příště budu muset rozepsat, protože na řadě jsou projekty s Wikipedií spojené a přímo podporované Nadací Wikimedia, takže zase příště...