Wikipedie – otevřená internetová encyklopedie, která se snaží umožnit to, o co usiloval učitel národů, jehož citát jsem si vypůjčila do úvodu – má dnes přes 250 jazykových verzí a několik sesterských projektů. Nedávno přesáhla hranici dvou milionů článků ve své anglické verzi a do nových OpenOffice byl zařazen filtr pro export do formátu Mediawiki. Někteří ji berou jako zdroj informací dostupný z internetu, druzí namítají, že nemůže být spolehlivá a jiní pořád přesně nevědí, co to je. Kde se vzala? Jak funguje? A jak moc se jí dá věřit?

Jak vznikla

Jako první byla myšlenka encyklopedie, která se bude průběžně vyvíjet, nebude se tisknout a bude všem přístupná z internetu, realizována v projektu Nupedia dvěma Američany: Jimmym Walesem (Jimbo, na obrázku vpravo) a Larry Sangerem. Nupedia měla ovšem složitý systém přispívání a rozvíjela se pomalu, přestože krom odborníků měla i nadšené budovatele z řad laické veřejnosti, kteří ovšem nemohli přispívat přímo. 15. ledna 2001 vzniká jako doplněk k Nupedii druhý projekt: Wikipedia (do které lze přispívat volně) a 20. června 2003 Jimmy Wales (Sanger projekt opustil, protože podle něj Wikipedie od práce na sobě odrazovala odborníky) založil neziskovou nadaci Wikimedia, na níž převedl veškerá práva související s Wikipedií a jejími sesterskými projekty.

Wikipedie se obrovskou rychlostí rozrostla a díky otevřenosti kódu vznikla celá řada dalších projektů, ať už všeobecných encyklopedií v jiném jazyce, nebo tématických či soukromých. Takovou vlastní encyklopedii můžete založit pomocí několika kliknutí (http://pbwiki.com). V tomto článku se pokusím popsat systém především na české Wikipedii, který se však od systémů dalších všeobecných Wikipedií příliš neliší.

Co umí

Wikipedie je encyklopedie se vším co poskytují ty tištěné a ještě něčím navíc. Krom normálních článků přímo o heslech tu naleznete také nejrůznější portály, kategorie a šablony, které se snaží zpřehlednit hledání, nespočet uživatelských a diskusních a podobných stránek, které slouží ke komunikaci a údržbě, nejrůznější „poddruhy“ článků, které mají teprve ambice být pořádným článkem a také odkaz na tématicky zaměřené sesterské projekty jako slovník nebo sbírku citátů. Navíc je dostupná a editovatelná téměř odkudkoli, stačí přístup na internet. Tohle všechno díky tomu, že je elektronická a internetová. Dalšími výhodami je používání vymožeností jako fulltextové vyhledávání (Ctrl + F) nebo otevření jednoho hesla ve více jazykových verzích, které knihy zatím neumí. Neméně příjemným faktem je, že všechny články jsou uvolňovány pod licencí GFDL, která povoluje komukoliv informace z ní dále používat a šířit a ještě tu o ní bude řeč.

Nejzajímavější a nejdiskutovanější vlastností je otevřenost, což znamená, že editovat může kdokoliv bez toho, aby se registroval nebo do projektu nadále nějak zapojil. Díky této jednoduchosti a anonymitě však spousta lidí experimentuje nebo encyklopedii vyloženě škodí. Jak se pak má jeden spolehnout na to, že zobrazené informace jsou důvěryhodné? Ověření nemusí být až tak složité. Jak se k informacím co nejrychleji dostat? Jaké další projekty k Wikipedii patří? Jak jde využít v situacích, kdy by vás to nejspíš nenapadlo a čím vším můžete přispět vy? Zvu vás na prohlídku jednoho z nejzajímavějších projektů našeho i minulého století.

Vítejte ve Wikipedii

Tak přesně takhle vás pozdraví úvodní stránka české Wikipedie, která je přímo přeplněna odkazy a jen čeká, který si vyberete. má dvě hlavní funkce: estetickou a praktickou a dostanete se sem nejen přes adresu http://cs.wikipedia.org.

Hledáme

Wikipedie je především encyklopedie, a tak jako první představím rámeček hledání v levém okraji stránky, který slouží pro zadání slova či slov, o nichž se chcete něco dozvědět. Stisknete-li enter, nebo tlačítko Jdi na, wiki se pokusí najít přímo stránku s vámi zadaným slovem. Pokud se jí to nepodaří, nebo když zadáte Hledat, předloží vám obsah článků, v nichž se slovo (či slova) vyskytují. Jako běžné vyhledávače nabízí krátký výtah z článku, v němž se termín vyskytuje a navíc ještě relevanci (pravděpodobnost, že tento článek je to, co hledáte) v procentech.

Jakmile naleznete článek, který jste hledali, zobrazí se vám text, v němž budou některé části naprosto normální, jiné podtržené a nějak barevné. Co je podtržené, je odkazem na další článek, který pojednává o podtrženém pojmu. Odkazů může být plná třeba celá věta, jestli jde o jeden či více odkazů, rozlišíte snadno. Pokud je čára, jež podtrhuje dvě či více slov, spojitá, jedná se o jeden pojem, pokud je každé slovo podtrženo zvlášť, odkaz od každého vede jinam. Je-li odkaz červený, článek, na nějž ukazuje, ještě neexistuje. Má-li modrou barvou, tak na nějaký existující článek určitě vede a pokud je fialový, tak už jste na tenhle odkaz jednou klikali.

Články o heslech pro encyklopedii typických, najdete v takzvaném hlavní jmenném prostoru. I mimo něj však existuje spousta stránek, které pomáhají především encyklopedii zpřehlednit a maximálně propojit (zmíním se o nich později). K dostání se na ně slouží rovněž pole pro vyhledávání, do něhož musíte zadat klíčové slovo (nejčastěji Wikipedie:něco). Pokud si chcete rozšířit obzory například z psychologie, ale nehledáte nic konkrétního, můžete si vypsat všechny články, které do této oblasti spadají, když do vyhledávání zadáte: Kategorie:Psychologie. Pokud nevíte, co to kategorie jsou, zadejte Wikipedie:Kategorie. Takže chcete-li získat víc informací o nějaké vlastnosti Wikipedie, zkuste to takhle. Další tipy nejen jak hledat najdete po kliknutí na Nápovědu (kousek nad polem pro hledání).

Ještě zmíním, že hlavní stranu si vytváří každá Wikipedie sama, aby vás nepřekvapilo, že nějaké odkazy nenajdete na anglické verzi umístěny přesně tam, kde jsou ve verzi české. Hlavní stránky si můžete prohlédnout buď změnou adresy v adresním řádku prohlížeče nebo pomocí odkazů na jiné jazykové verze, kterých tu najdete požehnaně a z nichž zmíním ty v levém okraji stránky (názvy jsou v originálech). Ty totiž naleznete v podstatě u každého stránky (u každého hesla neboli článku) a když na ně kliknete, heslo se otevře ve vámi zvolené jazykové verzi. A protože teď jsme na hlavní straně, budou se vám otvírat nejrůznější cizojazyčné hlavní strany dalších Wikipedií. 

Hlavní strana

A teď už honem do středu, který je skutečnou podstatou Hlavní strany. Hned pod uvítáním nalezneme statistické informace a několik užitečných odkazů. A když pokračujeme odshora dolů narazíme na:

Článek týdne, což je úryvek nějakého vybraného článku, který není jen tak ledajaký. Aby se sem dostal, musí být napsán ve wikistylu, obsahovat obrázek a splňovat další kritéria. Vy si jej můžete prohlédnout celý, když kliknete na jeho název či přímo na Článek týdne. Pod úryvkem naleznete odkazy na další zajímavé články a na archiv takových, které tady byly v týdnech minulých.

Obrázek týdne je hned vedle. Vybraný obrázek samozřejmě patří k nějakému článku, který si můžete přečíst přes odkaz, jímž je název obrázku a rovněž tak je tu možnost prohlédnout archív obrázků, které se tu objevily dřív.

O kousek níž máme Aktuality, což je přehled současných zajímavých událostí, o nichž Wikipedie nabízí články k přečtení. Jeho rozsah je zhruba týdenní. Ne každý den je tu zmíněn, zato u jednoho dne může být více informací.

Hnedle pod současnými událostmi máme dnešní den ve významných historických událostech. Víte, co se stalo v den vašeho narození třeba pár let před naším letopočtem? Schválně se podívejte pomocí odkazu Další výročí.

A teď zase kousek nahoru, k rubrice Víte, že…, kde nalezneme pouze věty, které jsou součástí nějakého článku, ale prozrazují překvapivá fakta. Odkaz na článek je zvýrazněn ještě tučně a tak si o zajímavosti můžete rozšířit obzory.

Jádro hlavní stránky uzavírá dalších pět oddílů doslova nabitých odkazy. Klidně si je projděte sami a hned, já se k nim vrátím, stejně jako k některým dalším odkazům na celé téhle stránce, v některém z dalších dílů.

Hlavní stránka je především rozcestník, odkud by mělo být co nejsnadnější dostat se kamkoli a také by měla tvořit tu zábavnější část Wikipedie, což se jí, podle mne, daří dobře. Není to ovšem něco, z čeho si o celé encyklopedii lze udělat představu. Tenhle projekt je plný informací, otázek, vychytávek a … pokračování v dalších dílech.