Abyste mohli provádět změny v článcích, rozhodně se nemusíte registrovat, nemusíte to dělat ani když se chcete zapojit do nějaké diskuse s ostatními wikipedisty, protože lze použít jiných kanálů. K čemu tedy registrace je? Je to vaše identifikace, podpis, a někomu, kdo není anonymní a tajemnou IP adresou je samozřejmě prokazována větší důvěra a jelikož, když už jste se registrovali, to nejspíš se zapojením se do projektu myslíte vážně, je vám poskytnuto více možností. Krom toho si vytváříte svou pověst a (pokud vám to nevadí a uvedete na sebe kontakt) mohou na vás směřovat dotazy z vašeho oboru.

Možnosti registrovaných

Tím, že již nejste Neznámý, můžete se zapojit do dění, diskutovat přímo na stránkách, a pokud vás projekt chytne, klidně i aspirovat na nějakou funkci, třeba na správce, to už by neregistrovaný nemohl, uznejte. Pokud chcete být především uživatelem, nejvíce vás bude zajímat Nastavení výsledků hledání, které bude platit všude, kde se přihlásíte (samozřejmě je tím míněno přihlášení se z jakéhokoli místa na Wikipedii, na níž jste se zaregistrovali). Krom toho dostáváte do rukou celou řadu nástrojů, které se neustále vylepšují, například Watchlist.

Registrujete se pomocí odkazu v pravém horním rohu. Registrace je skutečně jednoduchá, stačí uvést jen uživatelské jméno (nick) a heslo. Po jejím úspěšném dokončení se přihlásíte a v záhlaví stránky máte hned víc možností.

Sledované stránky

První místo, kam zamíříme, jsou slíbené Sledované stránky (Watchlist), což je seznam článků, které jste se rozhodli sledovat. Zde se Vám tučně zobrazí stránky, na nichž se od vašeho posledního shlédnutí něco událo. Řádek začíná odkazy Rozdíl, který ukáže, co přesně se změnilo od minulé podoby článku, a Historie, odkazující nečekaně na historii článku. Má-li váš browser tuto funkci, oba odkazy doporučuji otevírat v nových tabech. Následuje buď malé m pro označení malé editace, nebo malé b pro označení, že editoval bot, popřípadě oboje, či nic. Dále pak odkaz na článek, čas změny, počet odebraných či přidaných bytů, odkaz na stránku uživatele, jež ji provedl. V první závorce odkaz na Diskuse uživatele (kde mu můžete říct, co si o jeho editaci myslíte) a na jeho další příspěvky. A nakonec v druhé závorce popis editace. (funkce se průběžně vylepšují, například hlídání počtu bytů je poměrně nové).

Seznam těchto stránek můžete měnit, pomocí dvou odkazů, která naleznete přímo pod nadpisem Sledované stránky. Buď pomocí zatrhávání stránek, které už vás nezajímají a jejich následným odstraněním, nebo jako textový soubor, kde hesla prostě odmažete (či naopak připíšete). Přidávat stránky lze také přímo při editaci hesla. Když ji ukládáte, prostě jen zatrhněte Sledovat tuto stránku a už jste si zase o něco rozšířili watchlist. Sledovat můžete i stránky diskusní a stránky jiných uživatelů, a to díky tomu, že na na encyklopedii prostě všechny stránky fungují stejně, ať jsou s informacemi interními, nebo s hesly.

Pomocí tlačítka můžete označit všechny stránky jako už viděné (již viděnou poznáte tak, že není psána tučně). Pod ním máte možnost zobrazit editace, jež se udály za určitý čas zpátky nebo editace vyfiltrovat buď od nějaké specifické skupiny (vaše editace, editace robotů a malé editace), nebo přímo na jeden druh (všechny, diskuse, …) . Implicitně lze většinu věcí přizpůsobit v Nastavení.

Nastavení

Nejzajímavější je Nastavení, které toho obsahuje poněkud víc, vezmeme po řádcích:

Údaje o uživateli poskytují několik informací o vaší činnosti na encyklopedii a možnost nastavit běžně užívané věci jako podpis a jazyk (implicitně český), změnu hesla a možnost změnit e-mail a především nastavit, jak moc e-maily na Wikipedii budete používat.

Styl nabízí na výběr mezi sedmi možnostmi toho, jak bude Wikipedie vypadat, když se na ni přihlásíte. Ve stylu je obsaženo nejen používání barev a případně obrázků, ale také to, v jaké části stránky naleznete volby (jako třeba nastavení). Vyzkoušejte, který vám sedne.

Další tři možnosti přeskočím, protože k nim není co psát a Poslední změny pak taky, protože jsou o kousek výš.

Zastavím se až u Editace. Počet řádků a sloupců udává velikost (v počtu znaků) pole pro editaci. Zatrhnutím možnosti si můžete zjednodušit práci, třeba pokud zásadně provádíte malé editace, proč to muset pokaždé zatrhávat ručně, že? Vyzkoušejte si, jaká se vám líbí velikost Editačního okna a kde máte raději náhled a určete si, jakými všemi způsoby budete moci začít editovat, jen u toho nezapomeňte, že aby se změny projevily, musíte aktualizovat cache prohlížeče.

Poslední změny jsou vlastně takovým watchlistem ve velkém. Zobrazují se tu všechny editace, které se udály na celé Wikipedii (Jedné Wikipedii, té, na kterou jste se přihlásili. Nemůžete sledovat změny na anglické encyklopedii, pokud jste přihlášeni na české.). Nastavují se úplně stejně, jako Sledované stránky.

Nastavení výsledků hledání Vám už nemusím popisovat, pěkně si vyfiltrujete, co se vám po zadání pojmu má nabídnout a co vás nezajímá. Jen podotýkám, že k pojmům jako šablona se dostanu později, ale můžete si je klidně najít i sami, zadáním vyhledávání například Wikipedie:Šablona a popřípadě je chvilkově pozměnit pomocí pár klikátek , nazvaných Hledat v jmenných prostorech (musíte alespoň jednou kliknout na Hledat a už je máte).

Různá nastavení neobsahují nic nejasného, zmíním však možnost vypnout cache, zrušit automatické číslování kapitol nebo zobrazování obsahů článků.

Já a moje diskuse

Přeskočila jsem dva odkazy nejvíce vlevo: První, váš nick doplněný o ikonku, je nejkratší cestou na vaši uživatelskou stránku. Je to stránka jako každá jiná, a jako každou jinou ji můžete editovat, ovšem pouze vy. Slouží k vaší prezentaci, je jedno, jestli na ní uvedete výčet svých zálib nebo článků, jež jste napsali, zveřejníte kontakty nebo informace o tom, jaký jazyk je vaší mateřštinou, odkaz na své stránky či cokoli, co vás napadne. Neumísťujte na ni ale dlouhé texty nesouvisející s tvorbou encyklopedie. Wikipedie není webhosting. Stránku si můžete vylepšit spoustou šablon, po kterých se můžete podívat na stránkách jiných uživatelů. Jsou to barevné obdélníčky, které nesou informace, jež vás nějak zařazují. Nejčastěji používané jsou asi oznamovače jazykové úrovně, o nichž si můžete počíst i na anglické Wikipedii po zadání hesla Wikipedia:babel, a dát tak všem vědět, že se popřípadě klidně domluvíte polsky. Všeobecně to jsou nálepky, které mohou oznamovat, cokoliv vás napadne. Když víte, co chcete sdělit, na stránce Wikipedie:Nálepka naleznete návod na použití. Jak moc si s vaší uživatelskou stránkou vyhrajete je jen na vás, nikdo vám ji však nebude kritizovat a už vůbec ji nebude editovat, krom zvláštních případů jako ocenění za dlouhodobou činnost, nebo naopak vážné podezření, že vaší činností chod encyklopedie narušujete. Aby se vám nepovedlo nějak pobuřovat, doporučuji mrknout i na stránky Wikipedie:Wikietiketa.

Diskusní stránka je naopak editována především uživateli ostatními, protože tohle je místo, kam mohou klást své požadavky, drobné pochvaly, nápady, názory, … prostě začínat diskuse na téma, s nímž podle nich máte něco společného. Prvním příspěvkem sem bývá většinou uvítání od některého ze stávajících uživatelů (což je šablona, obsahující souhrn užitečných informací a odkazů, osobně doporučuji nemazat . Témata tu můžete nechávat, nebo je průběžně mazat, můžete tu nalézt upozornění, že byste něco dělat neměli, můžete sem přesouvat diskuse z jiných stránek a můžete ji využívat ke komunikaci, ale rozhodně sem nepatří vyřizování si osobních záležitostí. Dobrým zvykem je také diskuse, které odsud odstraníte, nějak archivovat.

a moje příspěvky

Odkaz Moje příspěvky vám podle očekávání zobrazí výčet všech editací, jež jste na encyklopedii provedli, nad tímto výčtem je ovšem i něco, co nazvu formulářem. Tohle něco, tedy formulář, vám dává možnost zobrazit příspěvky jakéhokoli uživatele, jehož nick zadáte a nebo příspěvky nových uživatelů, takže když vám někdo říkal, že nedávno editoval v nějakém článku informace o RSS, ale vy ten článek nemůžete najít, stačí sem zadat jeho nick.

Odhlášení

tuhle funkci netřeba představovat, ale pokud se na Wikipedii přihlásíte z práce či ze školy nebo odkudkoli, kde počítač užívá více lidí, není dobré zůstávat přihlášen, protože někdo by na vaše jméno mohl provádět editace a s encyklopedií experimentovat, a všechno by to bylo na vaše triko. V hodně zlém případě byste mohli obdržet od správců zákaz editovat na nějakou dobu, každopádně by si vás však zapamatovali jako problémového uživatele, a že jste za nic nemohli, se vysvětluje a dokazuje špatně. Takže stejně jako z mailů je dobré se odhlašovat.

Ovlivnit dění na encyklopedii může i editor

Již před nějakým časem jsem psala, že celá internetová encyklopedie by nejspíš byla velice chaotická, kdyby nebylo nějakých pár lidí, kteří ji udržují v chodu a dávají jí nějaký řád a pravidla. Ve skutečnosti se encyklopedie nedělí jen na uživatele a správce. Správci nebo další wikipedisté, kteří si přibrali další funkci, mají jen o něco více možností (například revertovat, tedy anulovat celou editaci) a především jakousi pověst. Pokud někdo chce získat na Wikipedii nějakou funkci, musí nejdřív ukázat, že Wikipedii chce pomáhat a dál rozšiřovat a že to bude dělat odpovědně, podle svého nejlepšího svědomí a nebude moci zneužívat pro vyřizování si osobních účtů a podobně. Moc, kterou získá ovšem spočívá především v tom, že je má najednou také nějaké povinnosti. Především by měl mít přehled o tom, co se na encyklopedii děje., být schopen poradit a problémy řešit co nejpokojnější cestou.

Ovšem i naprosto běžný wikipedista (editor) má možnost se k návrhům a řešením nějak vyjádřit. Hlasování a diskusi o návrzích zahajují zpravidla správci a editoři, kteří se encyklopedii a v jejích problémech více orientují, ale hlasovat v ní může každý, kdo se o ni zajímá (splnil pravidla pro účast v ní, na něž je uveden odkaz vždy na začátku diskuse). Zúčastnit se jí může samozřejmě jen ten, kdo o ní ví: Co se právě projednává naleznete na Portále Wikipedie (odkaz vlevo v oddílu Navigace).

První podmínkou je samozřejmě mít účet (nick), protože za svůj názor se podepisujete (btw: to můžete udělat pomocí čtyř vlnovek nebo tlačítka, čímž ze svého jména uděláte odkaz na uživatelskou stránku a ještě k tomu přidáte aktuální čas). Další podmínkou je většinou požadovaný počet uskutečněných editací, případně minimální doba, po kterou na Wikipedii musíte účet mít. Diskuse jsou opět normálními stránkami a přesně tak se také editují. Pokud se účastníte nějaké diskuse, můžete kdekoli k poznámce kohokoli připsat svůj názor a prostě se podepsat (nato nezapomínejte, je to slušnost). Druhou možností je hlasovat pro nějaký návrh, třeba pro změnu designu hlavní stránky. V takových případech bývá uveden návrh (více návrhů), který je někde podrobně popsán, a pod ním tři nadpisy: Pro, Proti a Zdržuji se. Podle vašeho stanoviska vložíte pod správnou možnost váš podpis a v případě, že chcete, i komentář, proč jste se tak rozhodli. Komentář však není nutný, narozdíl od shrnutí editace, do kterého se většinou píše prosté: +1. O tom, zda bude návrh přijat (či který zvítězí) rozhodují poměry hlasů Pro a Proti (na něž je v článku opět odkaz).

Možná se vám žádná z nabídek nezalíbila a zůstanete anonymním editorem, možná jste už přihlášení, každopádně jsme teď na stejné lodi, protože to, co se týká výhradně těch s možností se přihlásit, víceméně končí. Příští článek osvětlí další možnosti a nástroje, které Wikipedie nabízí, aniž by bylo nutno se přihlásit, což ovšem nijak neubírá na jejich potenciálu a užitečnosti.