Internet je v současné době nejobsáhlejší zdroj informací. Kdyby byl jeho obsah vytisknut a svázán do knih, nestačil by několikanásobek kapacity všech knihoven, co jich na světě je. Kvantita je nesporná, problém je s kvalitou: Ne všechny informace na internetu jsou hodné důvěry, protože sem kdokoli může umístit cokoli. Wikipedie se s problémem nedůvěryhodnosti informací potýká rovněž, ale rozhodně je uhlídatelnější než obsah jakékoli stránky na internetu. Druhým problémem je, že některé informace, ač pravdivé a přidané v dobré víře, v jejím obsahu nesmí být. Jakými pravidly se Wikipedie řídí? Jak jich využít? Jak si ověřit relevantnost informací? Co jí pomáhá a co naopak škodí?

Důvěřuj, ale prověřuj

Informace, které na Wikipedii přibydou, jsou samozřejmě hlídány, ať už speciálními stránkami, nebo přímo správci, kteří k tomu používají zvláštní programy. Příkladem z české Wikipedie může být třeba VandalFighter, který hlídá nejen veškeré editace od neregistrovaných uživatelů, ale také od těch registrovaných krátkou dobu nebo takových, u nichž je vysoká pravděpodobnost špatné editace, a k tomu ještě podezřelé editace (například rozsahem smazaného či přidaného textu). Bohužel není spouštěn pravidelně.

Program Vandal Fighter usnadňuje odhalení podezřelých editací a případnou opravu.

U každého článku je však vedena také historie (odkazuje na ni tlačítko Historie), kam se ukládá čas, popis a další údaje o editacích. Když bude nejnovější editace stará půl roku, nebo třeba měsíc, s nejvyšší pravděpodobností by už na chybné údaje v ní někdo přišel a tak jim lze důvěřovat. Kdyby se vám doba nezdá dostatečně dlouhá, můžete si prohlédnout přímo uživatele, který editoval a jehož přezdívku u editace rovněž naleznete. Pokud místo nicku najdete IP adresu, pak jde o neregistrovaného uživatele.

Buď se můžete na editaci dotyčného zeptat a nebo vybrat tu nejpozději vytvořenou editaci, které věříte, a informace z pozdějších editací okázale ignorovat .

Kde se zeptat

Jak již bylo předesláno, Wikipedie má rozsáhlý interní systém, který tvoří především diskuzní a uživatelské stránky. Uživatelské obsahují informace o jednotlivých uživatelích (a až na výjimky je editují pouze uživatelé, kterým patří), na diskusních se probírá všechno, týkající se stránky, k níž náleží a edituje je kdokoli, tedy i Vy na ně můžete umístit dotaz, návrh nebo názor. Svou diskusní stránku mají jak stránky s články, tak uživatelské stránky. Jejich nevýhodu je, že nemáte blíže určenou nejdelší dobu, kdy se někdo problému na nich začne věnovat, což může být do dvou minut, stejně jako do dvou let. O něco jistějším způsobem je najít si někoho, kdo je online. K výběru oběti poslouží opět historie článku, kde si najdete takového, kdo se o danou problematiku zajímá, pokud na své stránce uvádí i icq, mail nebo jiný kontakt a najdete ho on-line, máte vyhráno. V případě neúspěchu pak existuje IRC kanál Wikipedie (spousta jazykových verzí, včetně té české, má svůj vlastní a k přístupu na ně můžete použít internetového klienta), kde pobývá několik Wikipedistů, na něž můžete spustit své dotazy a přání. Další alternativou je prostor Pod lípou (odkaz vlevo, v oddílu navigace), ale sem patří především všeobecné dotazy.

Celý postup můžete obrátit a klidně hned zajít na IRC (pokud nedisponujete klientem, jde to i z webové adresy http://chat.wikizine.org/), kde obdržíte informace o hodnověrnosti informací, kontakty na uživatele, kteří se o danou problematiku zajímají a spoustu dalšího.

Spravujeme encyklopedii

Celý tento projekt by byl nejspíš pěkně zmatený, kdyby nebyl někdo, kdo se mu pokouší dát cíl a nějak ho směruje. Ač se systémy liší, většina se jich inspirovala systémem anglické verze. Všude například existují správci, kteří mají při editacích větší možnosti, než normální uživatelé, arbitři a byrokraté, kteří se snaží především řešit návrhy a spory, jež občas vzniknou mezi editory a samozřejmě aktivní Wikipedisté, kteří tvoří několik desítek článků za měsíc a pečlivě si hlídají editace v článcích ze svého oboru.

Krom toho je na encyklopedii potřeba udělat spoustu často neviditelné nebo spíše nepostřehnuté práce, do níž patří i výše zmíněné prověřování informací, ale především programová výbava. Systém, na němž Wikipedie funguje, se nazývá Mediawiki a byl napsán přímo pro internetovou encyklopedii. Navržen byl pro práci s obrovským množstvím uživatelů a stránek bez omezení výkonu a funkčnosti. Samozřejmě je svobodný (šířený pod licencí GNU GPL). Wikipedie je neustále vylepšována kousky kódu, které zpříjemňují vzhled hlavní stránky, shromažďují více užitečných informací, například zobrazení velikosti editace v historii článku. Nejzajímavějšími jsou (Ro)boti (nečtěte to [bůt], ale [bot] a to patřičně hrdě, protože tohle celosvětově používané slovo je z naší mateřštiny). Boti jsou obecně prográmky či skripty, které mají své jméno (nick) a obstarají rutinní práci místo uživatelů. Nejvíce si jich můžeme všimnout při propojování jedné jazykové verze s dalšími. K heslo na české Wikipedii propojí s heslem stejného významu na co nejvíce dalších jazykových verzích, aby uživateli stačilo kliknout na příslušný jazyk.

Rozšiřujeme encyklopedii

Projekt také podporují kantoři, především ti na středních školách a s technickým zaměřením. Mnozí Wikipedii sami editují, nebo články, které četli, doporučí jako zdroj rozšíření informací, což jí nemálo prospívá. Naproti tomu jen přidává editorům práci, když někdo žákům jako domácí úkol zadá vypracovat článek na Wikipedii. Protože taková díla vznikají z donucení a absolutně bez potřeby seznámit se se systémem, většinou tento pokus pomoci končí smazáním článku.

Slidy z předmětu Typografie a publikovani - Bohuslav Křenalik

Nejlepší je, když se někdo rozhodne článek editovat sám, protože chce, protože má nezištný zájem podílet se na tvorbě encyklopedie. Taková editace je vítaná, protože člověk se jí sám prezentuje a ať už vědomě či nevědomě se snaží, aby zapadla a k něčemu byla. Do takovýchto editací patří jak opravy interpunkce a drobné doplnění informací, tak vytvoření nového článku. Wikipedii posilují hned dvojím způsobem, jednak ji rozšiřují a jednak dávají ostatním aktivním uživatelům znát, že encyklopedii někdo čte, využívá a podporuje.

Když omezení, tak ne bez důvodu

Důležitým a často negativně chápaným faktem je, že to, co vytvoříme nebo zeditujeme, může kdykoliv zeditovat či úplně přetvořit kdokoliv další. Tím, že na Wikipedii uložíte informace poskytujete souhlas nejen k jejich volnému použití, ale rovněž k jejich pozdější změně, což má svůj klad: Jakmile totiž někdo podá, byť jen zběžné informace, existuje tu pro spoustu lidí základ, díky kterému se mohou dostat z mrtvého bodu a třeba poupravit dotaz zadaný Googlu. Až přijde někdo, kdo článek rozšíří, může to udělat v momentě, kdy má čas, bez souhlasu spousty lidí, a hned od té chvíle jsou nové informace dostupné pro všechny a to včetně těch, kteří je chtějí ještě vylepšit, ať už fakty, nebo lepší stylistikou, interpunkcí a tak podobně.

To je vlastně další plus, protože když editujete nebo vytváříte článek, můžete se soustředit spíše na jeho výpovědní hodnotu s vědomím, že jsou tu další, jinak zaměření, jež odstraní možné nedostatky. Nemusíte se zdržovat studiem wikistylu nebo interpunkce, předem vymýšlet osnovu nebo dohledávat informace kvůli minimální délce. Pokud chcete pomoct, encyklopedie to ocení a vylepší.

Druhým faktem je, že na Wikipedii nemůžete přispět cizí tvorbou, aniž byste od autora měli souhlas. Wikipedii můžete kdekoli citovat a materiály z ní použít, což ovšem předpokládá, že nebudou porušena žádná práva a vše bude naprosto legální. Článkům, které jsou opsané z brožurek, jiných encyklopedií či internetových stránek, se říká Copyvia (z anglického copy - kopírovat, opisovat; via - prostřednictvím) a ta se důsledně mažou, právě z tohoto důvodu.

Copyviem však není, pokud si jako zdroj informací a inspirace vezmete například odbornou publikaci, encyklopedii, článek či učebnici a tak podobně (pokud věty z ní více-méně neopisujete). Naopak, články psané bez zdroje mohou být velmi subjektivní i zkreslující. Zdroje jsou skvělá věc a úplně nejlepší je, když je jich víc, než dva, ale je potřeba uvést jejich jména pod článkem. Není to proto, aby bylo snazší zkontrolovat, že jste neopisovali, ale protože ozdrojováním se kvalita článku zvyšuje. Vypovídají o důvěryhodnosti článku, zdali obsahuje spíše praktické či teoretické informace a na jaké úrovni a především, pokud čtenáře problematika zaujala, je zdroj první možností, kde si o ní zjistit něco víc.

A nakonec se vrátím k tomu, že pokud chcete pomoct, encyklopedie to ocení a vylepší a dodám: s čímž je ovšem nutno počítat a nemyslet si, že vaše dílo již nikdy nikdo nezmění. A samozřejmě, pokud není zrovna vaše parketa psaní článků, ale raději třeba opravíte typografii nebo na to napíšete nějakého šikovného bota, jste opět vítanými pomocníky. O tom, jak napsat článek a co všechno to obnáší, než se může dostat třeba mezi články týdne, se rozepíši v příštím díle a vy sami jistě uznáte, že je tu práce pro více lidí.