Stačí jen otevřít hlavní stránku a hned se vám nabídne ukázka nějakého dobře zpracovaného hesla. Již jsem zmínila, že dostat se na hlavní stránku je pro článek vlastně ocenění a rozhodně na tento post nemohou aspirovat všechny. Většinou se na vzniku takového článku nepodílí jen jedna osoba, která by jej zvládla vytvořit za jedno odpoledne a další den se vrhla na další heslo. Kvalitní články mohou začínat jako krátké pahýlky a vznikat týdny, měsíce i roky s tím, že se na nich podílí registrování i neregistrovaní uživatelé a dokonce i boti. Na to, co dokonalý článek musí obsahovat, neexistuje přesná definice. Existuje jen spousta věcí, jejichž provedení článek zase o něco vylepší, přičemž některých si méně zkušený uživatel nemusí ani všimnout. Dnešní díl bude malou exkurzí do asi nejznámějších, rozhodně ne však do všech možností, úprav hesel na Wikipedii.

Jak začít psát

Na Wikipedii je samozřejmě dost prostoru věnováno radám, jak tvořit co nejkvalitnější články, ale to neznamená, že si je před první editací musíte pečlivě nastudovat. Rady jsou tu pro vás, ne vy pro ně, a najdete je v sekci Nápověda (panel vlevo) pod nadpisem Přispívání do Wikipedie, takže až vás bude hlouběji zajímat něco konkrétního, co tady z nevysvětlitelných důvodů nerozvedu tak, jak byste si představovali…

Začnu ovšem něčím jednodušším: Modré odkazy editovat se vyskytují u každého článku a u takových

částí článků, které stojí za to editovat samostatně. Pokud použijete odkaz, který je v záhlaví článku, můžete provádět editace v celém jeho obsahu, pokud kliknete na nějaký v textu, upravujete jen část, k níž náleží, výhodou je, že do popisu vaší editace se automaticky zapíše úsek, v němž jste prováděli změny a vám pak stačí dopsat, co přesně jste dělali.

Popis změn vlastně nemusíte vyplňovat vůbec, ale pro přehlednost historie je lepší opravu popsat. Pokud upravujete chybný údaj (jako třeba: Vita Caroli napsal Karel V) můžete napsat buď oprava pořadové číslovky nebo: Vita Caroli napsal Karel IV, ne V. Opravili-li jste nějaký překlep (interpunkci, vynechané či zaměněné písmenko, závorku, pomlčku, …) editace se většinou označuje jako typo. Propojovali-li jste heslo s nějakým článkem (například ze slova literatura jste udělali odkaz na článek literatura), editaci nejvhodněji definujete termínem wikify (o wikify neboli wikifikaci více později).

Začít drobnou editací malých článků je dobré, protože nenásilně postřehnete, jak články vypadají a pak bez pročítání rad a doporučení můžete přejít k vytvoření celého vlastního článku. Samozřejmě základní vlastnosti článků pochytíte i jejich jednoduchým prohlížením, pokud byste však chtěli napsat článek ihned, bez zhlédnutí jediné stránky, skutečně doporučuji alespoň prolétnout rady jak články psát (Nápověda), ať jen nepřidáte práci editorům a necítíte se nedocenění.

První vlastní článek

Když chcete napsat vlastní článek, nejspíš přemýšlíte o čem by měl být. Odpověď zní o čemkoli zajímavém, co si myslíte, že by se mělo na internetu a zvlášť v encyklopedii dát pohodlně najít. Pokud vás nic nenapadá, nebo chcete napsat něco potřebného, inspirujte se na stránce Wikipedie:Požadované články. Tématicky jsou zde rozdělena hesla, jež na encyklopedii chybějí. Pokud nějaké vytvoříte, editujte pak i tento seznam jako běžnou stránku a heslo z něj odstraňte. Stejným způsobem můžete i doporučit článek pro vytvoření. Dalším zdrojem nápadů je stránka Wikipedie:Chybějící stránky, kde naleznete dle abecedy seřazené neexistující články, na něž odkazuje nejvíce jiných článků (více o odkazování o něco níž v rámci wikifikace nebo přímo na oné stránce .

Možnosti editora

Téma je vybráno, že je nesmysl informace odněkud opsat, ale je dobré si vzít na pomoc několik publikací a v závěru je uvést už víte. Že článek by měl začínat stručným shrnutím pojmu a pak pokračovat několika nadpisy, které podávají rozvíjející, upřesňující a doplňující informace, to jste již jistě postřehli z článků jiných. Teď bych ještě měla zmínit, jak se dá s články pohrát, aby hezky vypadaly a byly interaktivní.

Nad okénkem, do nějž vkládáte svůj text, naleznete řádku tlačítek, První dvě vám budou povědomá z Wordu či OO textového procesoru. Třetí slouží pro vytvoření odkazu interního (na heslo v rámci Wikipedie), čtvrté pro odkaz externí (nejčastěji na www stránky). Na každé stačí najet kurzorem a zobrazí se popis odhalující jejich funkci. jen ke dvěma mám ještě poznámku, protože neslouží pro tvorbu klasických článků: Prvním je redirect, který slouží k přesměrování celého hesla na heslo jiné (například Vtip na Anekdota). V případě jeho použití už samosebou nemá smysl psát nějaký článek, protože po zadání hesla vtip se nenačte Vtip, ale rovnou stránka Anekdota. Druhým je vložení podpisu, což je funkce pro registrované uživatele, jež umožňuje najednou vložit jeho jméno rovnou jako odkaz na jeho stránku a k tomu připsat čas, kdy podpis vložil a příspěvek odeslal, proto se používá především v diskusích pro přehlednost.

Pod okénkem naleznete sadu znaků, které na běžné klávesnici možná nenapíšete bez problémů, zde je můžete použít kliknutím. Využijete z nich především trojtečku a uvozovky a možná svislítko (pipe, |).

Wikifikace

A teď zpátky k třetímu tlačítku nad editačním oknem. Ze slova nebo více slov můžete udělat odkaz na nějaký článek z encyklopedie, který popřípadě podá bližší informace o tomto termínu. Pokud se slovo shoduje s názvem článku (ordinace), stačí na něj tlačítko aplikovat nebo jej dát do dvojitých hranatých závorek. Většinou to tak ale není, přinejmenším je slovo v jiném pádě nebo je úplně jiné, než článek, ve kterém o něm najdeme více informací. V takovém případě použijeme právě svislítko. Na jeho levou stranu vložíme název článku a na pravou slovo tak, jak se nám hodí do textu. Celé to pak uzavřeme mezi dvojité hranaté závorky a odkaz je na světě. Tomuto propojování encyklopedie se říká wikifikace a správný článek by měl obsahovat co nejvíce těchto odkazů a to i neexistujících, pokud jde o heslo, které si podle vás vlastní článek zaslouží (například jména významných osobností). Pojmy, na něž je ve stránkách odkazováno a nemají vlastní stránky, se zařazují do seznamu stránek, na něž se odkazuje a nejsou. Dokonce je lze seřadit podle toho, jak mockrát se na ně odkazuje. Platí také zásada, že na jedno heslo se odkazuje v bloku textu jen jednou, nejlépe při jeho prvním výskytu.

Osnova

Pátým tlačítkem (nebo pomocí rovnítek) tvoříte nadpisy. Čím víc rovnítek použijete, tím více je nadpis zanořený. První úroveň je rezervována automaticky generovanému nadpisu článku, druhou a další úrovně zanoření je možné užívat uvnitř něj. Při psaní obsáhlejších článků je dobré dělit text na logické úseky a každý nějak nazvat, protože to pěkně vypadá a napomáhá orientaci. Když je nadpisů na stejné úrovni více než tři, při prohlížení článku se hned pod stručným úvodem objeví i osnova (tuto funkci lze vypnout), která obsahuje odkazy na tyto nadpisy (jakkoli jsou vnořené) a opět urychluje dosažení kýženého údaje.

Když si něčím nejste jistí

Na Wikipedii platí dvě důležité zásady, ESO a KISS. První je zkratkou pro: Edituj s Odvahou, druhá je anglická a znamená ... přeložte si ji raději sami, je totiž jen na vás, jak: Keep It Simple, Stupid. Pokud potřebujete s něčím pomoci, něco neumíte, nebo si nejste jisti, upřímně vás zvu na kanál IRC české Wikipedie (#wikipedia-cs), kde se rady či doporučení většinou doberete.

Kosmetické úpravy

Při průzkumu tlačítek jste jistě odhalili i dvě, jež umožňují indexovat a třetí, s nímž se krásně vkládají matematické vzorečky. Syntaxe pro vzorečky je stejná jako v Latexu, viz Nápověda (panel vlevo), Jak psát články, odkaz Jak psát matematické vzorce.

A k tomu, aby se váš článek mohl někdy dostat na titulní stranu, by měl mít ještě nějaký obrázek. K tomu, abyste mohli obrázek přidat, musí být na Wikipedii již nahrán (uložen). Nejlépe se berou z Commons (o té se taky můžete dočíst později) a tlačítko, jež vám s nimi pomůže, už jistě naleznete sami. Chcete-li se o tom, jak to s obrázky funguje, dozvědět víc, navštivte stránku Nápověda:Obrázky.

Články se dají upravovat mnoha způsoby. Pokud se vám vychytávka nějaké stránky líbí a chcete ji použít pro svůj článek, je nejlepší užít tlačítko editovat a použitou konstrukci zbavit obsahu, zkopírovat, neuložit, vložit na své stránky a doplnit o obsah váš a neplatí to jen o vzorečcích, tabulkách či obrázcích.

Propojení

Pokud chcete článek opravdu pěkně vylepšit, existuje ještě systém šablon, kategorií a dalších kousků kódu, které článek zařadí do pomyslného rejstříku Wikipedie. O systému šablon se zmíním v příštím díle, pokud vás zajímají hned, určitě vše potřebné najdete pod hesly Wikipedie:Šablony nebo Wikipedie:kategorie.

A nakonec ještě můžete článek propojit s jinými jazykovými verzemi, což způsobíte přidáním odkazu ve tvaru [[zkratka jazyka:název článku na této verzi]] (tedy článek Sklo na české Wikipedii byste k anglickému heslu Glass připojili pomocí [[cs:Sklo]]) za článek. Doporučuji nalézt k heslu vhodný ekvivalent na verzi anglické, dát editovat a zkopírovat si všechny odkazy co zde jsou (odkaz na českou verzi můžete rovnou přidat).

Napsat dokonalý článek tedy není vůbec žádný problém, ale zabere to celkem dost času, takže se nevytvářejí jen články plnohodnotné, ale také takové, které postrádají důležité informace, tzv. pahýly. Články vytvořené méně zkušenými uživateli mohou trpět nejrůznějšími nedostatky. Ty mohou upravit ostatní nebo aspoň označit některou z šablon popisujících problém. Články se závažnými vadami, které nikdo nemá zájem nebo nemůže opravit mohou být určeny ke smazání. Pokud se vám nechce vytvářet článek nový, je skvělé rozšířit pahýl nebo upravit méně kvalitní článek, což je mnohdy o kus těžší, než napsat vlastní.

Úskalí ukládání

Při tvoření něčeho na počítači platí známá zásada: Ukládat, ukládat, ukládat, zálohovat a ukládat. Kdo se jí neřídí, může snadno přijít o hodiny i dny práce. Na Wikipedii ovšem nemůžete ukládat co dvě minuty, protože tím by se na maximum znepřehlednila historie a případným dalším editorům vznikaly editační konflikty. Nejlepším řešením není ani nejdřív napsat osnovu a pak ji postupně plnit, protože historii tím stejně zbytečně plníte.

Osobní stránka, pískoviště, OpenOffice a jiné možnosti

Můžete využít buď vaši osobní stránku, nebo pískoviště, což je stránka přímo určená pro pokusy, kterou má k dispozici každý uživatel. Článek zde můžete průběžně ukládat, jak se vám to hodí a až s ním budete spokojeni, zkopírovat jej pod správné heslo.

K tomu samému účelu můžete použít i různé textové editory, ale při zkopírování do editačního okna nevložíte nic víc, než text. Veškerý tučný text, různé velikosti písma a podobně se naprosto neprojeví. Výjimkou je OpenOffice se svou novinkou možnosti ukládat napsaný text jako stránku ve formátu MediaWiki. U použití jiných editorů musíte text upravit ručně (jak je popsáno výše).

Upravujeme přímo stránku

V případě, že stránku přece jen upravujete rovnou, může se stát, že uděláte polovinu práce a ke zbytku se plánujete dostat v nejbližší době. To je přesně případ pro použití šablony Pracuje se(více o šablonách později), která všem ostatním vysvětli, že s tím ještě něco budete dělat a tudíž je zbytečné, aby dělali něco, co jim v nejbližší době možná stejně přepíšete. Do článku ji přidáte vložením textu: {{Pracuje se}} někam na kraj.

Nepříjemná situace nastává, pokud se jeden článek rozhodnou editovat dva a více uživatelů zároveň. Říká se jí editační konflikt. Když se Honza rozhodne rozšířit nějaké heslo o dva odstavce a než je stihne dopsat, Ondra nalezne nějaký překlep a tak dá editovat. Pokud editoval každý jinou část článku, Wiki si s tím poradí a uloží obě editace v pořádku. Jestli editovali tu stejnou část, zapíší se změny toho, kdo je jako první uloží. Ondra překlep opravil rychleji a tak i dříve uložil editaci. Až se Honza pokusí uložit svou, zobrazí se mu upozornění o editačním konfliktu a on ji nebude moci uložit. Bude se ovšem moci vrátit do editačního okna a své změny si prozatímně uložit někam jinam. A protože svůj rozšiřující odstavec uložit chce, aktualizuje článek, znovu dá editovat a přidá své rozšíření.

Konečně ukládáme (malou nebo velkou editaci?)

A přece jen ještě ne! Nejdřív zkuste použít tlačítko náhled a mrknout, jak stránka po vašem zásahu bude vypadat. Pokud totiž už jednou uložíte, není tlačítko jako zpět či podobně, pokud chcete něco doupravit, musíte udělat další editaci. Když použijete náhled, zjistíte, že někde by bylo vhodné vynechat řádek, tady jste zapomněli tečku,tohle by mohlo být kurzívou a tadyto … prostě náhled je užitečná věc, která zobrazí stránku s tím, že u ní stále naleznete okno k další případným úpravám.

Ještě jednou připomínám políčko pro shrnutí editace, které je vážně dobré vyplnit. A pod ním ještě dvě zatrhávátka: U jednoho je popisek Tato změna je malá editace. Standardně se tak označují opravy překlepů, přidání odkazů a podobné mrňavé změny. Takto označená editace se v přehledu změn (třeba historii) zobrazí s malým tučným m. Navíc mají uživatelé, kteří změny na této stránce sledují, možnost z nich vyřadit tyto malé editace a sledovat jen ty významnější. Přesnou definici malé editace naleznete pomocí odkazu:).

A pokud jste registrovaní a zajímá vás, co se s článkem bude dále dít, můžete užít funkce Sledovat tuto stránku, a protože neregistrovaným nefunguje, vrátím se k ní až při popisování možností po registraci.

Opravdu se mi nepodařilo zmínit všechny možnosti úprav, některé mi možná zůstaly utajeny, některé mi nepřišlo důležité zmiňovat a některé jsou tak zajímavé, že si prostě zaslouží více prostoru a ten jim už tak dost dlouhý díl neposkytl a proto bude v díle čtvrtém jakési volné pokračování. Zatímco nyní jsem se zaměřila na články z pohledu editora, příště se na to podívám perspektivou interního systému Wikipedie. rozvedu význam pahýlů a šablon a vůbec se pokusím vysvětlit, jak to funguje z pohledu programů.