... a já bych s chutí zakousl novináře, co napsal výše uvedený titulek, potažmo celý článek. Jedna věc je honba za senzací, vcelku nic proti tomu zdůrazňovat letecký zásah atd. a teprv na konci nenápadně zmínit, že se vlastně nic nestalo, ale druhá věc je vést kampaň proti pejskařům obecně a pracovním psům obzvlášť.

Proč se vždycky dozvíme, že někoho pokousal rotvík, bulík nebo pitbul, staford, případně německý ovčák (neustále zaměňovaný s vlčákem), zatímco si nevybavuju jediný článek například o pokousání jezevčíkem? Přitom ve statistikách jezevčíci vedou, a to nejenom v absolutních číslech, ale i v přepočtu na relativní čísla vzhledem k počtu chovaných jedinců - tady ovšem zlé jazyky tvrdí, že prvenství v relativních číslech by mělo patřit jorkšírům, a že statistika je zkreslena tím, že pokousání jorkšírem se vzhledem k malému rozsahu zranění do statistik většinou nedostane.

Rovněž při své honbě za senzacemi nám neopomínají sdělit, jak jsou tito psi zlí, agresivní a všeobecně nebezpeční, ale související chování lidí je nezajímá. Tedy nanejvýše napíšou cosi o nezodpovědnosti majitele, který k tomu ovšem většinou přijde jak slepý k houslím - vybavuju si jeden případ, kdy pes vyběhnuvší ze zahrady někoho rafnul, a majitel byl popotahován, že psa dostatečně nezajistil. Že byl pes za plotem, a že mu branku otevřela babka majitele, čemuž nemohl zabránit, když u toho nebyl, to nikoho moc nezajímalo (doufám, že alespoň soud ano ...) Nebo jiný případ, pes rafnul sousedovic kluka, chudáčka neviňátko, které ovšem po psovi pravidelně házelo petardy (dle tvrzení údajného člověka z okolí v diskusi pod článkem; investigativní novináři sami tento fakt nevypátrali).

Vůbec všeobecně, ať už jde o jakékoliv příčiny nehody, bez ohledu na přirozené vzorce chování, vždy explicitně nebo v podtextu čteme jediné vysvětlení agresivita a neschopný majitel, nutno omezit, omezit, omezit ... Proč, cui bono? K čemu je dobré vytvářet ve společnosti takovéto negativní postoje, vždyť ten titulek se dal napsat i třeba nějak takto „Letecká záchranka musela ošetřit ‚oběť‘ psího záchranáře“ - bylo by to takto o tolik méně bulvární, o tolik méně táhnoucí? Přitom by to přesně vystihlo podstatu problému: nakolik mohu z popisu události soudit, pes pravděpodobně nabyl dojmu, že se holčička topí, a chtěl ji odnést na břeh. Mláďata se nosí za krk, tak ji stiskl za krkem ... a v tom zasáhl tatík, čímž pravděpodobně přispěl ke zranění (představte si, že v puse mezi zuby opatrně něco držíte, a teď vás někdo začne mlátit do hlavy - zvládnete to nepoškodit?) Ovšem v článku čteme, že se pes do holčičky zakousl, nikoliv že ji uchopil; no, kdyby se rotvík opravdu zakousl, tak má dvouletý děcko páteř vejpůl ... Proč, proč, proč, k čemu je to vyvolávání strachu ze psů a nenávisti k nim a majitelům dobrý?

P.S. Dejv teď možná vzpomíná na svoji nehodu s naší obludou ... Teď už ví, že vožralej se tulit k psisku, který nemá rádo chlast, není nejlepší nápad, ale aspoň může potvrdit, co píšu vejš, že není akce bez příčiny. A že není cílem každýho (velkýho) psa všechny okolo sežrat, nýbrž jen dodržuje určitý vzorce chování, mezi který patří i obrana vlastního prostoru - v tomto případě bylo bohužel fatální už první varování, ale zcela zjevně nešlo o vážně míněný útok, o agresi, konflikt nijak nepokračoval. No a jiným vzorcem je pomáhat mláďatům, třeba když vypadají, že se topí ...