Ve vesmíru, ba na Zemi, je toho moc, a tak není divu, že to může vyvolávat dojem naprostého zmatku, ale ve skutečnosti se to dá pěkně utřídit, no dobře, zas tak pěkné to není, ale když se zaměříte jen na jednu oblast a vymyslíte, podle čeho budete dělit, dá se v tom vyznat. A tak neexistuje jen encyklopedie Wikipedie, ta je nejspíš nejznámější a většinou první, co vzniká pro daný jazyk, postupem času však dostávají prostor i další Wiki-projekty, každý pojímá určitou oblast:
Dříve či později u Wikipedie narazíme na velkou nepříjemnost, nedá se na ní zveřejnit vše, co se uveřejnit rozhodneme, přestože by to mohlo být ostatním velice užitečné. Když pominu zvláštní druhy Wikipedií, kde jsou v požadavcích na formu příspěvků poněkud volnější (a kterým se budu věnovat trošku později), tak nás vlastně národní Wikipedie dost omezují. Nemá například smysl zakládat článek s obsahem jedné věty, sic věta daný pojem přesně popisuje, protože bude záhy smazán s odůvodněním, že Wikipedie není slovník. Stejně tak zde nemají místo ani seminární práce nebo třeba zdrojové kódy programů, protože obsahem článku má být prostě článek a ne maturitní práce či definice. Možná vám to přijde nefair nebo zbytečně puntičkářské, hloupé a kdovíco ještě, ale je to logické: V reálné knihovně byste také pro obsáhlejší informace sáhli po encyklopedii, pro stručnou definici po slovníku a pro nejnovější informace po novinách. A Wikipedie je encyklopedie.
Tedy, v prvé řadě je to encyklopedie, ale je velmi úzce spojena s dalšími projekty, které se soustředí právě na uchovávání informací s formou jinou, než je článek. Pro definici pojmu otevřete Wikislovník, zpravodajství najdete na Wikinews a odkazy na další spolčené projekty na hlavní straně Wikipedie. Tady pozor, na hlavní stránky projektů vedou pouze názvy projektů, ikonky zobrazí obrázek – logo projektu – a informace o něm. Všechny tyto projekty, Wikipedii nevyjímaje, spravuje nezisková organizace Wikimedia Foundation (založená roku 2003 Jimmym Walesem). Pokud to jde, fungují stejně jako encyklopedie: známým způsobem zakládáte nová hesla a stejným způsobem je editujete. Ne vždy však jde o sbírku hesel, což dokazuje třeba projekt Commons, který je úložištěm médií. Možná předpokládáte, že pokud se zaregistrujete na jednom z projektů, budete moci účet používat u všech ostatních, ale i když se na podobném řešení pracuje, zatím to tak není, zaregistrovat se (klidně se stejným nickem i heslem) musíte na každém projektu, na němž se chcete podílet, zvlášť.
Commons, neboli společné, je sklad médií společný všem Wikipediím. Jeho obsah, jako zvuky, videa a především fotografie a obrázky, může využívat každý projekt spravovaný výše zmíněnou nadací a zároveň na něj ukládají přispěvatelé z celého světa.
Po kliknutí na odkaz Commons se zobrazí hlavní stránka projektu, která hned nahoře nabídne možnost přepnout do jiného jazyka, ale změní se pouze jazyk interface, což znamená, že nabídka na panelu vlevo zůstane anglicky. Pokud jste registrování, můžete si v nastavení určit jako výchozí jazyk češtinu a v tom případě bude nabídka automaticky česky, ať už si interface změníte do jakéhokoli jazyka. Pokud se registrovat nechcete, jen byste rádi odkazy v češtině (či jiném jazyce), musíte upravit URL (adresu v adresním řádku): Nechte si jen http://commons.wikimedia.org/wiki/ a přidejte ?uselang=cs (cs je kód pro češtinu, pokud chcete jiný jazyk, stačí změnit kód, například na fr pro francouzštinu). Jakmile se však budete chtít podívat na jiné jazykové rozhraní (třeba na francouzské), odkazy vám česky nezůstanou, vždy musíte za adresu připsat ?uselang=cs.
Hledáte-li obrázek týkající se něčeho konkrétního, například Sigmunda Freuda, doporučuji jeho jméno prostě napsat do vyhledávání, a nalezeno bude vše, co má s Freudem něco společného. Pokud hledáte obrázek něčeho obecného, třeba lesa, pak je jednodušší použít kategorie, z nichž ty hlavní jsou na hlavní stránce. Samozřejmě to můžete zkusit i přes zadání obecného hesla do vyhledávání, ale například pro people vám bude stejně nabídnuta kategorie people.
Ať už v kategoriích nebo standardně je vzhledem k tomu, že Commons je mezinárodní, vhodnější používat hesla anglická. Přestože je nemálo přeloženo, jazyk, kterým se komunikuje a v němž jsou popisy obrázků je angličtina a tak je vyšší šance, že najdete ideální obrázek (či jiné médium) pro svůj článek.
Když zde naleznete obrázek, který by se k vašemu článku hodil, bude vás zajímat jeho jméno, neboli nápis nad obrázkem ve tvaru: Image:název obrázku.formát. Když přesně tohle zkopírujete do vašeho článku a nadvakrát uzavřete mezi hranaté závorky (jako odkaz), obrázek se v článku objeví a to přesně tam, kam jste kód vložili, ale v článku nebude vypadat zrovna nejlépe. Proto existují ještě další možnosti, jak obrázek do textu pěkně začlenit. Stačí za příponu přidat svislítko (pipe, |) a začít říkat obrázku, jak se má chovat:
Obrázek v původní velikosti se nám nejspíš nehodí, proto z něj pomocí přidání thumb za svislítko uděláme pouze náhled. Jako vedlejší efekt se zobrazí rámeček kolem, do nějž přijde popis obrázku (text, jež k němu chcete přidat) a samozřejmě bude možné kliknutím zobrazit obrázek v původní velikosti. Když uděláme z obrázku náhled, tak se standardně zobrazí vpravo a vlevo kol něj bude pokračovat text, což můžeme pojistit přidáním klíčového slova right za další svistlíko. Pokud bychom jej raději doleva, analogicky napíšeme left. Pokud chceme, aby obrázek neobtékal žádný text, užijeme none. Za poslední svislítko vložíme popis obrázku.
Namísto použití jednotného náhledu lze rovnou určit, jak veliký obrázek se má zobrazit, a to volbou velikostpx, kde velikost je proměnná, za kterou dosadíte číslo vyjadřující velikost náhledu v pixelech na šířku. Výška bude automaticky dopočítána, aby byl dodržen poměr stran. Rámeček a prostor pro popis obrázku už si ovšem budete muset vyrobit sami, což jde hladce připsáním frame za další svistlíko, a nebo, chcete-li jen rámeček a nic nepopisovat, border.
S obrázky se dá pomocí klíčových slov dělat další spousta věcí, ale ty by vydaly na další článek, ale pokud by vás zajímaly, opět odkazuji na Nápověda:Obrázky.
Abyste mohli obrázky přidávat se musíte nejen registrovat, a k tomu doporučuji se seznámit s licencemi a vybrat si nějakou, která vám bude vyhovovat. O licencích a jejich důležitosti se zmíním v příštím díle, teď se omezím jen na to, že nelze naskenovat obrázky z učebnice nebo atlasu, čili takové, k jejichž zveřejnění nedal autor souhlas. Jste-li autorem vy, souhlas či nesouhlas k tou, co se děje s vaším dílem, vyjadřujete licencí, pod kterou jej uvolníte.
kládáte-li fotografii, pak doporučuji formát .jpg, v případě obrázku .png nebo ještě lépe, vektorový .svg, do nějž je potřeba spousta .png převést, takže jestli se vám nechce tvořit, ale zdokonalovat, …
Ukládat můžete i na národní Wikipedie, ale obrázek z anglické Wikipedie nemůžete použít na české a obráceně, krom různých serverů jsou důvodem jiné požadavky na nahrané obrázky. Proto je Commons výhodnější, protože má jedny nároky na načtení obrázku, který můžete použít v jakémkoli dalším sesterském projektu.
Otevřený slovník s jednoduchým vysvětlením pojmu, ale nebyl by to Wiki, aby nějak nevyužil možnosti, tedy především prostor, které mu internet nabízí. Takže krom definice všech významů slova zde lze nalézt také etymologii (původ), pojmy s ním spojené a samozřejmě odkazy na obor, z nějž pojem pochází. To vše propojeno, doplněno obrázky, šablonami, kategoriemi (nutno dodat, že kategorie s encyklopedií propojené nejsou. Kategorie, které jsou na Wikislovníku či Wikicitátech, nenmusí být na encyklopedii a naopak), … navíc se ty nevyskytují jen cizí nebo méně užívaná slova, ale také slova, nad nimiž se vůbec nepozastavíte, příkladem může být Sněžení. Prostě Wikipedie v malém.
Přidání nových pojmů je vítáno, dejte ovšem pozor, abyste Wikislovníku nezpůsobili medvědí službu, stejně jako u článků a obrázků, i zde je nutné svolení autora k tomu, aby byla použita jeho definice, takže rozšiřovat pomocí slovníku cizích slov není dobrý nápad.
Začali s tím učenci, pak zase učenci, kterým říkáme filosofové a pak to dělali vědci, spisovatelé, baviči a další známé osobnosti, kreslené postavičky nevyjímaje. Pronášejí myšlenky, které z nějakého důvodu stojí za to předat dalším a nějak uchovat pro generace příští. Zprostředkování myšlenek se říká citace a může se to hodit, i když jste spíš praktičtí a nad hlubším smyslem vesmíru, života a vůbec prostě nepřemítáte, protože odpověď je stejně 42. Životní moudra můžete vyhledávat podle tématu (o přátelství, o lásce, o blbosti, …) či přímo od konkrétního autora (Douglas Adams, Jan Werich, …). V prvním případě citáty moc roztřídit ani seřadit nelze, jen na anonymní, kterými jsou třeba pořekadla či pranostiky, a na ty, u nichž je odkaz na autora uveden. Pokud tento odkaz použijete, dostanete nejen autorovy tématický setřízené citace, ale také jeho krátký medailonek. Třetí způsob, jak citáty seskupit, tvoří oblasti, což jsou vlastně kategorie.
Citáty jsou samozřejmě pro každý jazyk zvlášť, a každá stránka (ať už je jejím nadpisem pojem či jméno osobnosti) se dá jako na encyklopedii přepnout do dalších jazyků pomocí panelu vlevo, a stejně tak tu fungují šablony, obrázky a podobně.
Novinky se šíří rychlostí lesního požáru. Nejdřív šlo jen o ústní podání, pak se přidaly noviny, později televizní zprávy a nakonec i internet, kde už se tím nemusí zabývat jen novináři z povolání, ale kdokoliv, kdo se chce o něco podělit. Wiki otevřeného zpravodajství vám na své hlavní straně nabídne nabídne okruhy novinek podle data, místa či tématu, jichž se týkají a samozřejmě také možnost přispět novinkou vlastní. Nabídku vlevo si můžete zpřístupnit přidáním ?uselang=cs, a dole naleznete jazyky, v nichž jsou zprávy dostupné a mezi nimiž čeština zatím není. Zatím protože to může kdykoliv kdokoliv změnit, třeba právě vy:).
Pokud na Wikipedii zadáte do vyhledávání název nějakého dokumentu (například Americká ústava), dozvíte se z článku kdy a za jakých okolností vznikl, kdo jej vytvořil, jak funguje, jestli funguje, co způsobil a mnoho tak zvané omáčky kolem, ale maso žádné. Pokud hledáte maso – tedy obsah dokumentu – podívejte se rovnou dolů do odkazů. Pravděpodobně jeden z nich povede na sesterský projekt Wikisource, který si dal za cíl shromažďovat původní dokumenty.
Původní text není jen úřední dokument, ale také poezie či próza, články z časopisů a novin, jejichž autorem je významná osobnost nebo jsou jinak důležité, projevy státníků a dalších významných osobností (třeba novoroční) a další díla, u nichž je předpoklad, že by je někdo využil. Díla nemusí být jen texty či scany, vítaná jsou i další média, ale texty jsou nejběžnější. Jeden dokument se tu dokonce může objevit vícekrát, ovšem jen ve zvláštních případech. Příkladem může být Máchův Máj: jedna verze je dokument, jak jej naleznete v knize, jež si vypůjčíte z knihovny. Druhá by mohl být Máj před tím, než jej Mácha přepsal do verze, jež se dnes učí na školách, a třetí třeba scan nějakého historicky významného vydání.
Hledat můžete fulltextově, podle kategorií a nebo pomocí rejstříku autorů. Autorovo jméno není jen odkazem na seznam jeho děl, jež se na Wikisource nacházejí, ale obsahuje i stručné informace o jeho životě. Stejně tak každá stránka, byť přímo s názvem hledaného textu, neobsahuje jednoduše jen tento text, ale ještě nějaké doplňující informace, jež ho zařazují. Většinou, protože je text delší, je rozdělen do logických úseků, jež jsou nějak nazvány a stránka tak obsahuje informace o díle a odkazy na jeho části. Tyto informace jsou důležité zejména u dokumentů přeložených (důležité je, kdo a pro jaký účel překládal), nebo těch, které se ještě mohou měnit (zde je podstatné datum, k němuž platily).
Wikisource je svým fungováním velmi blízký Wikipedii, využívá obrázky z Commons, kategorie i šablony, ale skutečně je s ní nemá nijak propojené. Ač mají mnohdy identické názvy, rozhodně nečekejte stejný obsah. Samozřejmostí je interwiki, neboli možnost přepínat téma v dostupných jazykových verzích a potěšující je, že projekt existuje v češtině a to celkem pěkně propracovaný.
Je to především projekt shromažďující díla pro doplnění Wikipedie, ale to jej nijak neomezuje. Je takovou virtuální knihovnou, jejíž díla můžete použít jako díla z normální knihovny, jen jako zdroj nesmíte uvést internet nebo Wikisource, ani přímý odkaz na stránku, z níž jste čerpali, protože tyto zdroje nejsou považovány za relevantní a třeba profesoři z humanitních oborů je nevidí rádi. Já se jim nedivím, pokud si zajdu pro knížku do knihovny, jako zdroj neuvedu reálný svět nebo Knihovnu Jiřího Mahena v Brně ani oddělení Americké literatury, třetí regál, druhá police odspodu vpravo.
Teď nejde jen o knihy jako takové, ale o veškeré další texty, které Wikipedie shromažďovat může (je tu opět omezována tím, že musí mít svolení autorů). Je skvělé, když se podaří sem umístit celou knihu, ale vítané jsou i mnohem dostupnější úryvky nebo kapitoly na určité téma.
Podle mne nejužitečnější jsou návody a především zdrojové kódy v nejrůznějších programovacích jazycích. Zvlášť v dneska, kdy je programování především o zefektivňování (pokud je to možné) stávajících kódů a jejich co nejšikovnějším slepení dohromady se může hodit základní algoritmus (jako nějaké řazení nebo vyhledávání) napsané v nejrůznějších jazycích, mezi nimiž nechybí C, Bash, Scheme, ale ani Packal. Stejně jako u všech Wikiprojektů je užitečné používat k vyhledávání angličtinu, protože například právě tyhle kódy nejspíš nemá moc smysl do češtiny překládat.
Encyklopedie a různé přehledy jsou dobré v tom, že podávají souhrn informací o daném problému, ale když se potřebujete něco naučit, doporučuji sáhnout po podrobné učebnici, kde je vše vysvětleno. Pokud totiž pochopíte jádro problému, obal si už dokážete odvodit, neboli je lepší tomu rozumět, než citovat rozumy, které napsal někdo jiný.
Jenomže sebelepší učebnice vás nenaučí třeba derivovat pouhým popisem problému. Musí obsahovat příklady, a to jak vzorové, tak pouze zadání s výsledky, protože matematika je věda, kterou se lze naučit pouze počítáním spousty příkladů. Stejně jako u matematiky je u každé další vědy nějaký způsob, jak ji pochopit co nejlépe a nejefektivněji. A ještě k tomu se každému člověku učí nejlépe trošku jinak. Projekt Wikiverzita se snaží nejen vytvořit učebnice (studijní materiály, skripta či jak tomu chcete říkat), ale také být universitou, která nejen zprostředkovává učiněné poznatky, ale sama provádí a hodnotí výzkumy. Především však hledá nové způsoby předávání poznatků.
Wikiversity existuje zatím v mála světových jazycích, takže my se budeme muset prozatím opět spokojit s angličtinou. Ale anglická verze skutečně stojí za to, má dost portálů a každý z nich je skutečně moc pěkně udělanou hlavní stranou. Nabízí zajímavosti, obrázky, související portály, citáty, kategorie i vlastní novinky.
Cílovou skupinou jsou všechny věkové kategorie a všichni lidé, kteří se chtějí vzdělávat, navštěvovat ji můžete zdarma a pokud si ji oblíbíte, nejvíc se jí odvděčíte, když sami přispějete (čímž se zase něco naučíte). Račte se zapsat do internetové otevřené univerzity.
Určitě víte, že člověk je savec, ale s dalším zařazením už by to mohlo být zajímavé. A co vůbec je slepýš, když to není had? Organismů je na světě nepředstavitelné množství druhů, některé již stačily zaniknout, některé se přizpůsobily a jiné se teprve vyvinou. Podle určitých společných znaků a podle počtu společných znaků je přírodovědci řadí do skupin jako kmen, podkmen, čeleď, třída a tak podobně. Aby toho nebylo málo, odborně je nemohli pojmenovávat jedním jazykem, ale používali k tomu především latinu, řečtinu a makarónštinu a vzniklo tak vědecké názvosloví.
A právě pomocí vědeckého názvosloví se další projekt z Wikimedia Foundation snaží seřadit a roztřídit druhy všech organismů, které na našem světě existovaly či existují. Každý zástupce, byť maličký nebo běžným smrtelníkům zcela neznámý, je zde zařazen ke svým soukmenovcům a zároveň je odkazem. Víc než sto tisíc těchto odkazů již má vlastní článek.
Možná vás napadne, že je zbytečné dělat Wikipedii jenom pro zvířata a kytičky, že od toho tu jsou kategorie na Wikipediích národních, ale každá Wikipedie si třídí do kategorií podle svého a zdaleka v ní nenaleznete odkazy na všechny existující a zaniklé druhy. Wikispecies obsahuje informace o všech a třídí je jednotně. A nebojte se, naleznete zde i ekvivalenty k vědeckému názvosloví ve světových jazycích.
Stejně jako v případě Wikiknih, i Wikispecies pomocí odkazu na jiný jazyk mění jen interface a tak je pro českou nabídku nutné zasáhnout do adresního řádku, celkově je však dobrý nápad používat angličtinu a to i ve vyhledávání, jelikož výrazy jsou přesměrovány (například po zadání hesla human se automaticky octnete na stránce Homo Sapiens).
Když je něco meta, znamená to jako by nad něčím. Metavěda je věda o vědě a MetaWiki je wiki o projektech Wikimedia Foundation. Naleznete zde diskuse, návrhy a informace o fungování Wikipedie, ale pokud internetovou encyklopedii používáte jen jako zdroj informací, nejspíš tu pro vás nebude nic zajímavého, nebylo by však dobré ji nezmínit, a tak jsem sem zmínku o ní zařadila.