Chyby jsou lidské a protože encyklopedii tvoří (krom botů) lidé a zase lidé (a ty boty nakonec zas napsali jen chybující lidé, že?) a protože encyklopedie chce ty chyby napravovat a nabízet co nejkvalitnější články, byla potřeba v tom udělat pořádek. Byl tedy vymyšlen systém propojení - kusy kódu, které v článku na první pohled nejsou vidět, ale tvoří propojení s dalšími, podobně zaměřenými pojmy, jinými jazykovými verzemi, kategoriemi a podobně, a taky tvoří nemalou část kódu, který se vám zobrazí v editačním okně. A především v tom všem dělají systém, který usnadňuje práci těm, kteří se v něm vyznají, a pomáhá v díle těm, kteří chtějí encyklopedii vylepšit.
Dynamičnost Wikipedie způsobuje to, že neustále vzniká, rozšiřuje se, redukuje se, přizpůsobuje se, zaniká a všemožně se přetváří spousta článků, jejichž kvalita je prostě rozdílná (seznam všech naleznete pod odkazem Nápověda). Podle kvality, obsahu, účelu, délky a dalších kritérií se články třídí do skupin. Jejich společný znak je většinou vyjádřen nějakým kódem přímo v článku. Podle toho, co je kód zač se na stránce také projeví a samozřejmostí je, že jeden článek nemusí obsahovat jen jeden kód.
Nejlepším článkem je takový, který je nezaujatý, obsahuje výstižný úvod, je rozčleněn do kapitol a podkapitol, obsahuje odkazy na termíny, které si to zaslouží, má uvedeny zdroje a ideálně i další doporučenou literaturu, je k němu připojen obrázek, jeho další jazykové verze a je začleněn do kategorií, napsán správným wikistylem, dlouhý tak akorát, no prostě dokonalý (více pod heslem Wikipedie:Dokonalý článek). Jenomže dokonalé věci existují pouze ve fyzice pro střední školy, takže za dobrý neboli plnohodnotný článek je považován takový, který nemá žádnou výraznou vadu. Když má ještě navíc obrázek a samozřejmě zdroje, může se dostat na hlavní stránku jako článek týdne, ale především je to něco, na co je encyklopedie hrdá a čeho se snaží mít co nejvíce.
Pokud ovšem vady má, chtělo by to odstranit je, a protože ten, kdo si nedostatku všimne, si nemusí vždy připadat jako ten nejvhodnější pro jeho odstranění, existuje systém kódů (šablon, kategorií atp.), který odkazy na články třídí podle toho, co je na nich potřeba upravit. Krom toho, že články nějak třídí, tak mají i doplňující funkci, ať už do článku přidávají odkaz, interaktivní obrázek, orámovaný text, … (o tom víc níž).
Nutno podotknout, že téměř všechno na encyklopedii má víc, než jednu funkci. Například u každé stránky můžete nalézt seznam stránek, jež na ni odkazují (v levém panelu k tomu slouží tlačítko odkazuje sem). Seznamy od šablon a kategorií mají však asi nejpraktičtější využití. Poskytování takovéto zpětné vazby je velmi výhodné pro orientaci a byla by škoda jej nevyužít, když nám to technika dovoluje.
Funguje to tak, že každý kód si vede vlastní seznam odkazů na stránky, kde je použit, a ten rozšiřuje vždy, když je do nějakého článku přidán, automaticky sám. Jakmile se tedy někdo rozhodne upravovat články, které nejsou napsány ve wikistylu, stačí mu jednoduše použít seznam vytvořený touto šablonou, místo procházení nových článků nebo jiných složitých způsobů.
I když by se mohlo zdát, že ne, tak tyhle stránky jsou skutečně dostupné i neregistrovaným uživatelům, ale nejsou jimi vyhledávány, protože běžní uživatelé Wikipedie spíše ocení to, jak se to projeví v článku samotném. Nejnápadnější jsou šablony.
Šablona je obecně něco, co nám zjednoduší tvorbu něčeho často používaného. Na Wikipedii je to buď nějak upravený text, který na něco upozorňuje, nebo obrázek více globálně zařazující téma článku a obsahující odkazy na témata podobná. Každá šablona má svůj výstižný název (Pahýl, Vítejte, Biologie, …) a do textu se vloží mezi dvojité složené závorky ({{Pahýl}}) tam, kde chcete aby se zobrazil rámeček s obsahem (v případě, že Šablona má parametry, které chcete použít, za názvem šablony udělejte svislítko (pipe, |) a za něj vložte parametr). Šablona se vkládá buď před nebo za článek, výjimečně před určitou část a všechny pohromadě se nachází pod heslem Wikipedie:Šablony.
Příkladem takové výjimky je {{spoiler}}, šablona varující, že následující část článku může prozradit zápletku či rozuzlení díla, používaná především v článcích o knihách. Asi nemusím zdůrazňovat, že je to i ukázka šablony s textem, jež na něco upozorňuje.
Já jsem šablony rozdělila podle toho jak a kde se zobrazí, sama Wikipedie dělí šablony do čtyř skupin, podle toho, k čemu se používají:
Tématickou šablonou a zároveň tou, jež přidá interaktivní obrázek je {{Sluneční soustava}}. Její použití na stránku přidá obrázek Slunce a řady planet tak, jak jsou od Slunce vzdáleny. Pod obrázkem jsou názvy těles. Jak název, tak obrázky planet jsou odkazem na příslušný článek (určitě jste si všimli, že jsem nezmínila všechny odkazy, ale to už snad není potřeba). Tématické šablony pomáhají nenásilně a celkem pěkně i zábavně zařadit pojem do obecného přehledu.
Typickým zástupcem údržbářské šablony je {{upravit}}, jejíž text upozorňuje, že tomuhle článku něco chybí a ještě nikdo blíže nespecifikoval co. Údržbářské šablony jsou užívány pro zkvalitňování článků a celé encyklopedie. Patří sem návrhy na smazání nebo úpravy článků, obsahující i odůvodnění, proč je to potřeba, například porušení autorských práv (o těch se taky zmíním později).
Za šablony, které tvoří běžnou součást článku, uvedu {{Možná hledáte| [[Něco jiného]]}}. Některá slova mají více významů a pro každý z těch významů může existovat samostatný článek, jedním z řešení takovéto situace je vybrat jeden článek v jehož úvodu upozorníme na existenci těch dalších, které možná hledáte. Tak třeba hledáte heslo Zelení a výsledkem je stránka o hnutí Zelení, ale protože se tak říká i politické straně, hned v úvodu je vám nabídnut odkaz na článek Strana zelených.
Posledním druhem jsou šablony užívané mimo hlavní jmenný prostor, tedy především na stránkách uživatelů a na diskusních stránkách. S jejich pomocí se vkládá text, který by se uživatelům psal mnohokrát (třeba vítání nov0ho uživatele), nebo jejich prostřednictvím sdělují uživatelé informace sami o sobě (kontakty na sebe, svoji úroveň v cizích jazycích, nebo příslušnost k nějaké skupině či názoru).
Výhodou šablon je, že to vypadá pěkně a navíc všude stejně, takže když šablonu vidíte podruhé, není nutné ji pročítat, a víte, o co jde.
Kategorie v sobě slučují články stejného tématu a mohou mít i podkategorie, které je vlastně jen dál třídí podle jejich námětu. Jsou ekvivalentem k logické struktuře adresářů (složek) ve vašem počítači a stejně jako adresáře slouží k lepší orientaci. Jaké existují zjistíte pod heslem Wikipedia:Kategorie a pokud vás zajímá jedna konkrétní (mne třeba literatura), zadejte Kategorie:Literatura.
Články mohou mít různé nedostatky, například velmi stručný obsah. Článek, který poskytuje pouze nejzákladnější informace se pomocí šablony označuje jako tzv. pahýl. Tato informace spolu s prosbou o rozšíření je buď nad nebo pod článkem, a protože pahýlů je hodně, dělí se podle námětu článku například na pahýly literární, biologické, a tak podobně. Jak to tématicky zaměřeným editorům usnadňuje vyhledávání, jsem zmiňovala u šablon.
Některé články na encyklopedii prostě nepatří a tak musí být odstraněny. V některých případech je zcela jasné proč a bez jakékoli diskuse správce článek rovnou smaže, jindy se článek na smazání navrhne a čeká se na vyjádření někoho dalšího a zároveň se doufá, že se najde někdo, kdo jej přepíše a závažných chyb jej zbaví. Pro to je určená doba, po kterou je šablona na stránce umístěna. Pokud do jejího uplynutí nikdo článek neupraví, jeho brzkou úpravu nepřislíbí nebo neuvede dobrý argument, proč článek zachovat, je po jejím vypršení smazán.
Jako specifický případ uvedu tzv. copyvia: Pokud text najdu v nějaké knize, brožuře či jinde na internetu, stačí článek nahradit šablonou Copyvio a zdroj uvést. Pokud jeho vkladatel neukáže, že měl oprávnění zdroj užít, správce článek po týdnu smaže, tj. odstraní z dosahu běžných uživatelů. O návrhu na smazání upozorňují šablony, jednak aby informovaly uživatele, jednak, aby se k nim lehce dostal někdo, kdo problém s nimi vyřeší. Na smazání jsou navržena nejen copyvia, ale také články jednoznačně neobjektivní (obsahující třeba xenofobní a rasistické výroky, naopak zvýhodňující nějakou skupinu obyvatelstva, prostě psané subjektivně), články, které z encyklopedie svým obsahem dělají slovník a nebo blog, či se přímo pokoušejí dělat reklamu někomu či něčemu a které nelze jednoduše přetvořit v encyklopedický článek. Kód (opět v případě copyvia, ale obdobně funguje pro všechny šablony) vypadá následovně {{Copyvio|zdroj, kde jsem hledaný text našla}}
Slyšeli jste někdy o kognitivní procesech? Umožňují nám lépe se orientovat v tom, co je nám známé, rychleji reagovat a lépe využívat informací v situacích, které jsou nám nějakým způsobem povědomé. To znamená, že čím víckrát si něco vyzkoušíte, tím jste v tom lepší, tím lépe se v tom vyznáte. Pokud otevřete známý text, vyhledat informace vám činí minimální obtíže. Přesně tohle je účel wikistylu. Nejde o to, že to vypadá hezky, když je každé heslo napsáno jednotným způsobem, ale především to encyklopedii značně zpřehledňuje a usnadňuje vyhledávání na ní. A tak se ke každému článku, jež z jednotného stylu výrazně vybočuje, přidává šablona s prosbou o úpravy.
Jaké výhody má používání odkazů jste už určitě stačili sami poznat a tak si dovedete přestavit, jaká je škoda, když článek neobsahuje odkaz žádný. Takovým se říká slepé a je nutno jim rozšířit obzory zodkazováním alespoň stěžejních pojmů.
Něco podobného potřebují i články, na něž neodkazuje žádný článek. Je třeba v nějakém jiném článku najít úsek, který se sirotčího článku týká a z vhodného slova udělat odkaz, a to ideálně v co nejvíce článcích, aby se nám sirotčí heslo pěkně zapojilo do systému.
Tento pojem zmiňuji především, abyste si o Wikipedii nemysleli, že je plná polotovarů, plnohodnotné články se nijak neoznačují a nikde nesdružují, je ovšem velice příjemné na nějaký narazit, pokud hledáte obsáhlejší informace, a narazit na něj není tak těžké 
Kritérií, podle kterých se články s nedostatky sdružují, je samozřejmě mnohem víc, výše jsem zmínila jakési zástupce. Specifickým případem jsou ještě stránky-nestránky:
V případě, že pod nějakým heslem je pravidelně vyhledáváno více (více myslím tolik, aby bylo použití Možná hledáte něco jiného nepraktické) pojmů (například řada), udělá se z tohoto hesla článek, který obsahuje stručně vysvětlené pojmy, jenž můžete mít na mysli. A u pojmů, k nimž existuje článek, je připojen odkaz (třeba řada (matematika)).
Opačnou možností je, že jeden pojem má více pojmenování, čili synonyma. (Například Vtip a Anekdota). Když se tak stane, vybere se jedno heslo, pod nímž článek skutečně bude, a z hesel zbylých se na něj vytvoří odkazy (redirecty), což jsou články, které neobsahují nic, než odkaz a příkaz pro okamžité přesměrování. Pokud do vyhledávače zadáte Anekdota, stránka s odkazem se ani nenačte a rovnou se objeví článek Vtip pod nadpisem s upozorněním, že jste byli přesměrováni. Pokud byste si chtěli prohlédnout, jak kód takového článku vypadá, museli byste se podívat na upozornění, že jste na danou stránku byli přesměrováni z hesla (nějakého). Toto heslo je odkazem. Když na něj kliknete, spatříte jedno z nejkratších stránek hesel.
Tak teď už víte, k čemu je ta hromada nesrozumitelného textu, jež se najednou objeví, když dáte editovat. Samozřejmě tu nebylo zmíněno vše, ale víte, kam se podívat, abyste ji byli schopni rozluštit. Tenhle systém nefunguje jen na encyklopedii Wikipedia, ale může fungovat v každém systému Mediawiki. A příště se pokusím nastínit výhody registrace, kterou k editování nepotřebujete, ale která se může hodit